V rámci sedmého ročníku Juste Debout se poprvé uskutečnila preselekce i v České republice. Po loňském neúspěšném pokusu uspořádat předkolo v Bratislavě, se tak poprvé této prestižní soutěže mohli v hojném počtu zúčastnit i čeští a slovenští tanečníci.
Juste Debout Prague 2008 proběhla v hale Slavia v neděli 3. února 2008 a i když jsme se z akce vrátili hodně pozdě, report jsem měl napsaný hned tu noc. Rozhodl jsem se jej ale na web nevložit a více o akci přemýšlet. Report sice vystihoval mé bezprostřední pocity, ale chtěl jsem na akci hledat více pozitivních věcí. Těch totiž opravdu moc nebylo. Určitě to ale bylo způsobeno také tím, že když se řekne Juste Debout, člověk čeká nějakou pecku, prostě bomba akci. Když jedete na battle do Horní Dolní, nic nečekáte a akce vás může jenom příjemně překvapit. Když jedete na Juste Debout, čekáte naopak hodně a je docela pravděpodobné, že něco z těch představ prostě nevyjde.
Juste Debout Prague 2008 proběhla v hale Slavia v neděli 3. února 2008 a i když jsme se z akce vrátili hodně pozdě, report jsem měl napsaný hned tu noc. Rozhodl jsem se jej ale na web nevložit a více o akci přemýšlet. Report sice vystihoval mé bezprostřední pocity, ale chtěl jsem na akci hledat více pozitivních věcí. Těch totiž opravdu moc nebylo. Určitě to ale bylo způsobeno také tím, že když se řekne Juste Debout, člověk čeká nějakou pecku, prostě bomba akci. Když jedete na battle do Horní Dolní, nic nečekáte a akce vás může jenom příjemně překvapit. Když jedete na Juste Debout, čekáte naopak hodně a je docela pravděpodobné, že něco z těch představ prostě nevyjde.
Už před akcí mě překvapilo několik věcí, např. propozice alá ČMTO/TU (sčitatelský tým apod.), na zdejší poměry relativně vysoké startovné a vstupné 300 Kč nebo dle mého názoru hodně malá promotion mimo taneční scénu. Zhruba týden před akcí pořadatelé oznámili také účast české poroty na dema, což vyvolalo bouřilovou diskuzi nejen na oficiálních stránkách akce. Jednoduše řečeno už před akcí člověk mohl nasbírat několik pochybností.
O tom, že 300 Kč vstupné je vysoké i na Juste Debout, se mohli přesvědčit všichni tanečníci, když tancovali před poloprázdnou halou. Atmosféra byla téměr po celou dobu akce na bodu mrazu, sem tam se ozval nějaký slabší potlesk, ale o nějakém větším fandění lze mluvit až večer okolo semifinálových kol, do kterých se v hip hopu probojovali převážně členové BDS Academy, a ti měli fanynek dost.
Diváků tedy moc nebylo, na druhou stranu z české taneční elity nechyběl v podstatě nikdo a Slovensko poslalo do hry taky velmi silné dvojičky. Po taneční stránce byla akce relativně kvalitní (na ČR), i když např. u hip hopu byly často znatelné velké kvalitativní rozdíly. Představilo se 79 dvojic a porota vybrala 16 nejlepších do battlu. U ostatních kategorií už selekce nebyla tak drastická, v popu i housu soutěžilo okolo 20 dvojiček, v locku dokonce nastoupilo jen 8 párů, takže do battlu postoupili všichni.
Právě u dem jsem si trochu připadal jako na nějaké ČMTO akci před 4 roky. Představte si velký parket, na kterém uprostřed tančí jedna dvojice a ostatní tanečníci sedí okolo po kraji. Do toho "ředitel soutěže" Dalibor Stano chodí po kraji parketu a napomíná všechny tanečníky, kteří byť částí nohy přesahují žlutou čáru, kterou byl ohraničen parket. To, že zmíněná dvojice tančí cca 5 metrů od všech tanečníků (tzn. ve vzdálenosti, kterou nenajdete na většině jiných soutěží), mu v tu chvíli patrně nedošlo.
Dema hodnotila porota ve složení Linda Rančáková (2 hlasy na hip hop), Fidli (2 hlasy na house dance), Ruda Oračko (2 hlasy na popping) a Radek Brusch (2 hlasy na locking). Posoudit, zda vybírali dobře, moc nelze, protože pozorně všechna dema pozorovali snad jen oni. Neopomenu ale upozornit na to, že přes hiphopová dema neprošli např. Allan a Nobru (Out Of Bounds), kteří se sice evidentně šetřili, ale i tak byli technicky a stylově lepší než 90% všech zúčastněných. Neubránil jsem se ale dojmu, že snad v každé kategorii postoupil někdo, kdo byl tak nějak mimo mísu.
Battly už soudcovaly hvězdy, které zasednou do poroty i první březnový víkend na finále Juste Debout v Paříži. Buddha Stretch (USA) - 2 hlasy na hip hop, Rabah (FRA) - 2 hlasy na house dance, Mr. Wiggles (USA) - 2 hlasy na popping, Risa (JAP) - 2 hlasy na locking. Nechyběl ani organizátor celé tour a rovněž skvělý tanečník Bruce Ykanji (FRA).
Mimochodem úplně první battle asi hodně lidí pobavil. Speakerská dvojice Fero + ? (omlouvám se, ale jméno neznám) špatně pochopila pokyn Bruce, že battle bude mít dva vstupy na stranu, takže jsme se dočkali unikátní kombinace, kdy jedna strana měla vstupy dva, ale druhá strana jen jeden. Následovalo odpočítávání (v angličtině), kterému nerozuměla porota, ale myslím, že ani nikdo v sále. Nicméně tyto problémy s angličtinou speakerů se naštěstí podařilo časem vychytat.
Probírat podrobně tancování nechci už proto, že nebylo v mých silách všechno pečlivě pozorovat, nicméně tancování bylo naštěstí to, co bylo na akci nejlepší. Od čtvrtfinálových kol se oči z parketu odvracely velice těžko, ale např. i v demech byli lidi, co velmi překvapili. Hip hopu dominovali kluci z BDS Academy, mezi kterými vynikal především Wahe. Docela překvapila i Terka z High Edition, ale Alina ji nestačila na vyrovnanou dvojici. Asi nejzajímavější pro české oko byli Shannon & Mannon, kteří ale ve čtvrtfinále nepřešli přes konečné vítěze Deena & Waheho. V housu byl vítěz před jasný už od dema, Steve & Shannon prostě neměli konkurenci. Velmi ale překvapil především Sanchez (T-Bass), který se se Sabinou (Dance 2XS) dostal až do finále - naprosto zaslouženě. Popping dle očekávání vyhráli Pego2 & Bruise (Old School Brothers), na které nikdo neměl technicky, i když jim občas utíkala hudba a místo freestylu tančili pořád naučené dvojičky. Ve finále se proti nim postavili Lacistrike & T-Boy (SDA) - T-Boy výborný, ale Laci ho většinu času brzdil. V lockingu zvítězila maďarská dvojice Bándi & Papi s komplet nakopírovaným P-Lockem (vč. typického otáčení čepice), na druhou stranu je nutno uznat, že nikdo lepší tam prostě nebyl.
Pokud jste seděli u parketu a jenom koukali, navíc jste se zabavili v 30 min. pauze, která trvala bezmála dvě hodiny, musíte mít z akce dobrý pocit. To, co Juste Debout Prague 2008 posouvá do kategorie organizačně nepříliš zvládnutých akcí, se totiž dělo většinou v zákulisí. Začalo to hned ráno, kdy ochranka sebrala pití a jídlo všem příchozím se slibem, že pro tanečníky je zdarma zajištěn pitný režim. To byla samozřejmě prázdná slova, v hale byl jediný stánek, kde malý kelímek s vodou stál 30 Kč. Všichni tanečníci tak vcházeli do haly více či méně podrážděni, někteří za pití utráceli, jiní to bojkotovali, celý den nepili a na parketu skoro zkolabovali. Mimochodem kdyby se právě toto stalo, mohlo být ještě veselo (myšleno ironicky) - pořadatele by totiž čekaly nemalé problémy.
Někteří se naivně vydali ven s tím, že si sní své jídlo, které nechali odložené před vchodem, nicméně ochranka neváhala a veškeré jídlo hbitě vyhodila. Mohli jsme tak být svědky celkem kuriózní podívané, když se někteří tanečníci prohrabávali v odpadkových pytlech. Přidáme-li k tomu nepříliš slušné chování ochranky (v určitých případech šlo vyloženě o ponižování), vychází mi z toho všeho akce, na které byli důležití všichni, jen ne tanečníci.
Celkově mám z první české Juste Debout velmi zvláštní pocit. Je dost možné, že to vnímám špatně, ale po diskuzi s pár lidmi vím, že to tak nevnímám sám. Proč se začátkem února konala Juste Debout v Praze? Protože pořadatelé chtěli udělat kvalitní akci pro tanečníky? Protože z nich chtěli vytáhnout co nejvíce peněz? Protože to byla hlavně jedna velká reklama na BDS Academy? Upřímně řečeno, já fakt nevím…
O tom, že 300 Kč vstupné je vysoké i na Juste Debout, se mohli přesvědčit všichni tanečníci, když tancovali před poloprázdnou halou. Atmosféra byla téměr po celou dobu akce na bodu mrazu, sem tam se ozval nějaký slabší potlesk, ale o nějakém větším fandění lze mluvit až večer okolo semifinálových kol, do kterých se v hip hopu probojovali převážně členové BDS Academy, a ti měli fanynek dost.
Diváků tedy moc nebylo, na druhou stranu z české taneční elity nechyběl v podstatě nikdo a Slovensko poslalo do hry taky velmi silné dvojičky. Po taneční stránce byla akce relativně kvalitní (na ČR), i když např. u hip hopu byly často znatelné velké kvalitativní rozdíly. Představilo se 79 dvojic a porota vybrala 16 nejlepších do battlu. U ostatních kategorií už selekce nebyla tak drastická, v popu i housu soutěžilo okolo 20 dvojiček, v locku dokonce nastoupilo jen 8 párů, takže do battlu postoupili všichni.
Právě u dem jsem si trochu připadal jako na nějaké ČMTO akci před 4 roky. Představte si velký parket, na kterém uprostřed tančí jedna dvojice a ostatní tanečníci sedí okolo po kraji. Do toho "ředitel soutěže" Dalibor Stano chodí po kraji parketu a napomíná všechny tanečníky, kteří byť částí nohy přesahují žlutou čáru, kterou byl ohraničen parket. To, že zmíněná dvojice tančí cca 5 metrů od všech tanečníků (tzn. ve vzdálenosti, kterou nenajdete na většině jiných soutěží), mu v tu chvíli patrně nedošlo.
Dema hodnotila porota ve složení Linda Rančáková (2 hlasy na hip hop), Fidli (2 hlasy na house dance), Ruda Oračko (2 hlasy na popping) a Radek Brusch (2 hlasy na locking). Posoudit, zda vybírali dobře, moc nelze, protože pozorně všechna dema pozorovali snad jen oni. Neopomenu ale upozornit na to, že přes hiphopová dema neprošli např. Allan a Nobru (Out Of Bounds), kteří se sice evidentně šetřili, ale i tak byli technicky a stylově lepší než 90% všech zúčastněných. Neubránil jsem se ale dojmu, že snad v každé kategorii postoupil někdo, kdo byl tak nějak mimo mísu.
Battly už soudcovaly hvězdy, které zasednou do poroty i první březnový víkend na finále Juste Debout v Paříži. Buddha Stretch (USA) - 2 hlasy na hip hop, Rabah (FRA) - 2 hlasy na house dance, Mr. Wiggles (USA) - 2 hlasy na popping, Risa (JAP) - 2 hlasy na locking. Nechyběl ani organizátor celé tour a rovněž skvělý tanečník Bruce Ykanji (FRA).
Mimochodem úplně první battle asi hodně lidí pobavil. Speakerská dvojice Fero + ? (omlouvám se, ale jméno neznám) špatně pochopila pokyn Bruce, že battle bude mít dva vstupy na stranu, takže jsme se dočkali unikátní kombinace, kdy jedna strana měla vstupy dva, ale druhá strana jen jeden. Následovalo odpočítávání (v angličtině), kterému nerozuměla porota, ale myslím, že ani nikdo v sále. Nicméně tyto problémy s angličtinou speakerů se naštěstí podařilo časem vychytat.
Probírat podrobně tancování nechci už proto, že nebylo v mých silách všechno pečlivě pozorovat, nicméně tancování bylo naštěstí to, co bylo na akci nejlepší. Od čtvrtfinálových kol se oči z parketu odvracely velice těžko, ale např. i v demech byli lidi, co velmi překvapili. Hip hopu dominovali kluci z BDS Academy, mezi kterými vynikal především Wahe. Docela překvapila i Terka z High Edition, ale Alina ji nestačila na vyrovnanou dvojici. Asi nejzajímavější pro české oko byli Shannon & Mannon, kteří ale ve čtvrtfinále nepřešli přes konečné vítěze Deena & Waheho. V housu byl vítěz před jasný už od dema, Steve & Shannon prostě neměli konkurenci. Velmi ale překvapil především Sanchez (T-Bass), který se se Sabinou (Dance 2XS) dostal až do finále - naprosto zaslouženě. Popping dle očekávání vyhráli Pego2 & Bruise (Old School Brothers), na které nikdo neměl technicky, i když jim občas utíkala hudba a místo freestylu tančili pořád naučené dvojičky. Ve finále se proti nim postavili Lacistrike & T-Boy (SDA) - T-Boy výborný, ale Laci ho většinu času brzdil. V lockingu zvítězila maďarská dvojice Bándi & Papi s komplet nakopírovaným P-Lockem (vč. typického otáčení čepice), na druhou stranu je nutno uznat, že nikdo lepší tam prostě nebyl.
Pokud jste seděli u parketu a jenom koukali, navíc jste se zabavili v 30 min. pauze, která trvala bezmála dvě hodiny, musíte mít z akce dobrý pocit. To, co Juste Debout Prague 2008 posouvá do kategorie organizačně nepříliš zvládnutých akcí, se totiž dělo většinou v zákulisí. Začalo to hned ráno, kdy ochranka sebrala pití a jídlo všem příchozím se slibem, že pro tanečníky je zdarma zajištěn pitný režim. To byla samozřejmě prázdná slova, v hale byl jediný stánek, kde malý kelímek s vodou stál 30 Kč. Všichni tanečníci tak vcházeli do haly více či méně podrážděni, někteří za pití utráceli, jiní to bojkotovali, celý den nepili a na parketu skoro zkolabovali. Mimochodem kdyby se právě toto stalo, mohlo být ještě veselo (myšleno ironicky) - pořadatele by totiž čekaly nemalé problémy.
Někteří se naivně vydali ven s tím, že si sní své jídlo, které nechali odložené před vchodem, nicméně ochranka neváhala a veškeré jídlo hbitě vyhodila. Mohli jsme tak být svědky celkem kuriózní podívané, když se někteří tanečníci prohrabávali v odpadkových pytlech. Přidáme-li k tomu nepříliš slušné chování ochranky (v určitých případech šlo vyloženě o ponižování), vychází mi z toho všeho akce, na které byli důležití všichni, jen ne tanečníci.
Celkově mám z první české Juste Debout velmi zvláštní pocit. Je dost možné, že to vnímám špatně, ale po diskuzi s pár lidmi vím, že to tak nevnímám sám. Proč se začátkem února konala Juste Debout v Praze? Protože pořadatelé chtěli udělat kvalitní akci pro tanečníky? Protože z nich chtěli vytáhnout co nejvíce peněz? Protože to byla hlavně jedna velká reklama na BDS Academy? Upřímně řečeno, já fakt nevím…
ahoj,ja mam blog o slovenskej tanecnicke Melanii Kasencakovej,tak ak ces mrkni:)