Připomeňme si, že Tanečník roku se konal teprve podruhé a doznal řady zjevných změn. Sobotní finálový večer byl vyvrcholením castingových, výběrových kol z různých měst (spojených s workshopy s Dantem, Gusem atd.) a pražského semifinále, tolik kontroverzní loňské smlouvy tentokrát stály spíše na okraji zájmu a lidé kolem mě více méně pouze řešili zda jít či nejít podpořit takto komerční akci, vůči které jsme loni měli tolik výčitek. Někde to neřešil vůbec a šel se prostě podívat na tancování, někoho nakonec přemohla zvědavost a šel také, řada z nás ale dál trvala na svém a v Praze se toho večera opravdu neukázali.
Začněme rovnou tancováním, prostředí, atmosféru a vše okolo si nechám až na závěr, i tak toho asi nakonec bude hodně. Do finále postoupilo deset tanečníků - Ondra "Boogie" Brusch (B2B), Melanie "Lady Mel" Kasenčáková (Hip Hop Fakulta, SK), Michal "X-Ray" Hladík, Adam Klempár (AC rulez!), Jana "Džajna" Vaňková (Out Of Bounds), Filip Lacina (T-Bass), Michal "Maykl" Zvara (BDS), b-boys Alf a Fugi a mně dosud neznámý, zjevně nejmladší účastník finále Roland ze Slovenska.
Před samotnými rozlosováním do battlů se tanečníci předvedli jak
asi tři čtvrtě minutovými demy, tak společnými choreografiemi, které jim během týdenního soustředění vytvořili pozvaní lektoři, zejména Link a Luam. Jestli se někomu demo opravdu povedlo a dokázalo mě fakt zaujmout, tak to bylo vystoupení Michala Hladíka, který si s rytmem Timberlakeovi My Love si vyhrál, bylo to efektní, přesné. Klipové, ale moc hezké, jako prezentace sebe sama velmi dobré. Další demo, které jste si snadno zapamatovali byl Adamův krump. Zajímavý hudební podklad, kdy nejprve pouze hraje orchestrální melodie, která přejde do velmi výrazného, tvrdého a hutného rytmu, dokázal využít oběma směry (agresivní krump i pomalý, uvolněný rozjezd). Ocenit se dá i fakt, že zvolil krumpové demo, přestože moc dobře věděl, že řada tanečníků v porotě tomuto stylu nakloněna není. Jednoznačně se tak spolu s b-boys vymezil oproti zbytku. Více jsem čekal od demíčka Mel a Ondry, ani jeden zdaleka nepředvedli to, co umí. Džajnu a Ronyho jsem po demech považoval za jasné outsidery, Rony mě v názoru, že je nejslabším článkem finalistů utvrdil i v battlu, Džajna postupně dokázala pravý opak a nakonec byly dva tři momenty, kdy se mi její vstupy moc líbili.Společné choreografie neřeším, pro diváky byly myslím vcelku zbytečné, protože se vesměs tančili na porotu a choreograficky (nemyslím stylově a prvkově, ale prostorově, výměny, práce dvojiček, trojiček atd.) ani nebyly nijak nápadité. Nicméně chápu, že pro porotce to byl jeden z důležitých momentů, kdy mohli prokouknout i schopnost tanečníků přizpůsobit se ostatním, sehrát se s nimi, schopnost zatančit někým jiným vytvořenou společnou choreografii.
Původně mělo z deseti do battlů postoupit osm, rozhodlo se nakonec jinak a tančili všichni. Jak jsem již napsal, dokázala mě několikrát zaujmout Džajna, kterou jsem původně vůbec netipoval a myslím si, že svůj battle s Fugim měla vyhrát. Battle, jehož rozhodnutí se dlouho řešilo, prodlužovalo se o jeden vstup a nakonec musel rozhodnout Hong 10, porotce, který je sice špičkový b-boy, ale ostatní styly jdou zjevně mimo něj. Když už jsme u b-boyů, tak jejich battly s tanečníky jiných pouličních stylů byly zajímavé. Jak Alf, tak Fugi se rozhodně neztratili, jejich akrobatické kousky skvěle bavili. Ale u Fugiho té akrobacie nakonec bylo z mého pohledu až příliš, navíc jsem od něj jako od člena JAD company čekal více tancování. Nicméně, je to showman, který měl snad největší podporu diváků (b-boys jsou holt slyšet :).
Bylo mi moc líto Boogiho. Myslím si, že má obrovský talent a některá jeho sóla z jiných akcí považuji za ty nejlepší vstupy jaké kdy byly v ČR vidět. Ale ve finále TR mu bohužel moc nevyšlo demo a myslím, že mu ani nesedla hudba v battlu s Melanií. Na to porazit ji určitě měl, v jiných battlech Mel nepředvedla nic co by mě fakt nadchlo. Jenže konkrétně v tomto battlu si s hudbou sedly, její vstupy byly nejen energické jako v každém jiném jejím battlu, ale tentokrát mě opravdu bavil zvolený způsob jejího projevu, který doslova ladil s tím co slyším. Oba její vstupy v tomto battlu pro mě neměly chybu.

Vítězného Adama bych nerad jako člen stejné skupiny vychvaloval, vítězství si v mých očích ale určitě zasloužil. Ano, pořád má potíže s rytmem, říkal mu to i Link, ale až na finálový battle s Melanií kupodivu neměl s dodržením beatu výraznější problém. To, že je to nadmíru talentovaný člověk je jasné každému, kdo jej kdy viděl tančit. Přemýšlel jsem nad tím a chtěl bych se na tomto místě ohradit vůči výtkám, že není svůj.
Myslím si, že vliv předních světových tanečníků byl v minulosti evidentní i u řady jiných, byly doby kdy jsem koukal na plac a viděl jsem tři čtyři Dedsony, pět šest Allanů, dva tři Salahy nebo P.Locky. A nikdo to moc neřešil. Je třeba si uvědomit, že přejímaní stylu jiných (těch lepších) je právě to, co tuto kulturu udržuje a fungovalo to tak od samých počátků ve všech elementech hip hopu. Jen je třeba v momentě, kdy už na to opravdu mám vydat se vlastní cestou, využít toho co jsem se naučil (přejal) od druhých a začít pracovat na vlastním projevu. Byly doby, kdy i Adam kopčil Salahovi nebo P.Lockovi triky, nicméně sám za sbee říkám, že si nemyslím, že by jeho new style dnes nebyl jeho. Myslím si, že v tomto směru už na vlastní cestě je … Pravda, když začne breakovat, srovnání s Juniorem z Wanted se neubráníme.
V čem pro mě Adam nemá mezi ostatními tanečníky, kteří se věnují new stylu (hip hop dance) v současnosti konkurenci, je jeho schopnost zcela libovolně kombinovat hip hop dance a break dance. Na všech ostatních tanečnících prostě vidím to úsilí, které musí vynaložit, když chtějí udělat footworky nebo freezy, je tam zcela jasný přechod z tance na akrobacii (break dance) a naopak. Adam tyto přechody prakticky nemá a ve svém tanci rozmazává hranice těchto natolik odlišných stylů. V jeho podání plynule splývají v jedno - tančí new style, zničehonic je dole ve freezu, o kterých si jeho soupeři většinou mohou nechat jen zdát a stejně tak lehce přejde opět nahoru a pokračuje jako by se nic nedělo. Navíc jeho "akrobatické" kombinace o třídu převyšují to, co jsou ostatní tanečníci (nemyslím tím samozřejmě b-boys) schopni předvést. Tímto je jedinečný, touto svojí schopností pro mě udolal všechny své soupeře na finále TR 2006.
Co bych řekl k akci jako takové? Bavili mě Fero a Hezy jako spíkři a nechápu, proč celou akci kompletně neprovázeli jen oni dva. Lejla byla marná a úplně zbytečná, navíc se v tanečním prostředí nepohybuje, nedokáže zareagovat na jasnou nahrávku na smeč, kterou by spíkři jako Fero jednoznačně využili.
Chápu, že se jedná o komerční akci a počítá se s tím, že diváky nebudou jen tanečníci. O to více by podle mě ale atmosféře prospělo, kdyby se zrušili všechna zbytečná camea hvězdiček typu Tereza Pergnerová, Andrea Verešová či Ondřej Brzobohatý. Mnohem lepší by bylo investovat do tanečních vystoupení třeba i jiných žánrů, místo Vladivojny a L.B.P. pozvat přední české a slovenské hiphopové kapely, kteří by podle mě halu dokázali opravdu rozpumpovat. Komerce nekomerce, drtivá většina lidí co tam byla přeci jenom evidentně nemá k poslechu hiphopové muziky daleko. Prostě žánrově koncepci TR více stmelit.
Porota byla jistě zajímá (Link, Luam, Kimberly Jay, Hong 10, Allan Lemaja, Yemi, Johny Perfecto a Carli Jefferson) mrzí mě jen to, že její exhibice byly víceméně pojaty formou společných chorografií. Link je přímo prototyp tanečníka, který by to nejlepší měl předvést ve freestylovém sólu, Hong 10 by taky určitě více předvedl, kdyby měl plac jen čistě pro sebe. Jestli mě něco nadchlo, tak vystoupení Carli Jefferson a Kimberly. To byly dvě parádní exhibice, kterým by se v divadle tleskalo ve stoje. Pravdou nicméně zůstává, že asi dvakrát jsem se nejenom já, ale i většina lidí kolem mě podivila jejich rozhodnutí. Ale jak jsem se naučil říkat, rozhodnutí padlo a je třeba ho v případě, kdy v porotě nesedí nuly respektovat.
Industriální prostor byl moc fajn, spousta místa, přesto ale měli menší lidé problém vidět na pódium. To se vyřešilo plátnem, které bych příště umístil přímo nad porotu, za taneční plac, tak je to běžné. Vůbec dvě pódia tam byla zbytečné, všechno se to mohlo v klidu odehrávat na jednom místě a jak říkám, kdyby plátno bylo před diváky, i ti malí, i ti daleko by neměli nejmenší problém.
Od minulého ročníku se v mých očích TR posunul blíže k tanečníkům a blíže "k ulici". Neočekávám od něj, že se někdy stane čistě pouliční až undergroundovou záležitostí, naopak je dobře, že představuje komerční protipól klubovým akcičkám. Ale jak jsem již napsal, určitě by neškodilo určité žánrové stmelení, lepší volba vystupujících (pořád je třeba mít na paměti, kdo tvoří většinu diváků) a pro příště i jiné vyřešení prostoru, V tom smyslu, že stačí opravdu jedno jediné dobré pódium, na které bude dobře vidět a dobrý přenos na plátno, které bude lépe umístěno.
pro boha někdo by tady webmasterovi měl vysvětlit že tyhle barvy písma nepůsobí zrovna příjemně. Pokud mělo jít o oreginalitu a jedinečnost, tak se myslím bohužel minul účinkem, protože tohle spíše působí jako takový tuctový kýč, který se chce tvářit oreginálně.